Návštěva na ZŠ J. Šoupala

ZSJS

V pátek se mi podařilo něco skvělého. Tak trochu z důvodu Spolkových (v souvislosti se spoluprací s Fotbalovou Akademií), ale hlavně osobních (a toho si hodně vážím), jsem byl panem ředitelem Ing. Milanem Chalupou pozván na kafčo.

A rád musím napsat, že jsem byl opravdu mile překvapen. První část jsme strávili u té kávy v kabinetě ředitele, pod zarámovaným reprezentačním dresem Pavla Srníčka. A než jsem si teda sedl, tak jsem si s opravdu vyvalenýma očima prohlédl ostatní dresy, klubové vlaječky, poháry. Ani to vyjmenovat nelze, stačí ten dres Srníčkův. Až mi skoro hrkly slzy do očí. No chvilku jsme pokecali o soukromých věcech, chvilku o současném Baníku (přiznal jsem se, že tomu pořád jaksi nemohu uvěřit, že si pořád připadám tak trochu jako ve snu), no a pak jsme přešli k mládeži.

Nejvíce mne pochopitelně zajímala U-15, byl jsem ubezpečen, že tým je opravdu silný a má na obhajobu, nicméně finále se bude hrát v Praze a kupodivu i v této kategorii to má vliv na určité skutečnosti. Vyslechl jsem si report z turnaje v Magdeburgu, kdy našemu celku, který do turnaje vstoupil na divokou kartu, tleskalo ve stoje 3000 diváků a ihned přišla pozvánka na příští ročník. Nechal jsem si taky vysvětlit spolupráci mezi Akademií FCB a Akademií FAČR. Pochopitelně jsme probrali i problém začleňování sedmnáctiletých „hvězd“ do dospělého fotbalu. V L´poolu to jde, v Bayernu to jde, u nás (nemyslím teď jen Baník) je najednou problém. Třeba jsem nevěděl, že v některých špičkových světových klubech je trenér „A“ přímo finančně (formou prémií) navázán na následné uplatnění mladého hráče, kterého zakomponoval do sestavy. No a na závěr jsem se něco dozvěděl o školních inspekcích a dalších kontrolách z hygieny apod., bez kterých by to prostě nešlo. A zde je nutno konstatovat, že všechny tyto kontroly dopadly výtečně, svědčí o tom zápisy a certifikáty. Takže Milane díky.  Že vedeš dobře výchovu mladých fotbalistů, víme všichni. Je potěšitelné, že se stejným přehledem úspěšně zvládáš i vedení školy (a i když s jakoukoliv školou už dlouho, hodně dlouho, nemám co dočinění, z čehož někteří učitelé mají určitě radost :-D, tak od bráchy vím, že to žádná sranda není). A sám jsi zdůraznil, že Ti v tom hodně pomáhá skvělý kantorský kolektiv a pochopitelně i kolektiv starající se o sportovní a technické zázemí. Takže taky jim díky!

No a pak jsme šli na prohlídku areálu. Perfektní čistota, výzdoba, vybavení – to je asi už normální. Ovšem výzdoba v duchu fotbalu a hlavně fotbalu Baníku a jeho fanoušků, další poháry a trofeje skoro na každé skříňce, to je opravdu paráda! Kdeže jsou naše staré tmavé školní šatny (i když tam se tak krásně zašívalo)! A což teprve ty tělocvičny, posilovny, rozcvičovny, gymnastické sály, běžecká dráha na chodbě (chystá se instalace fotobuněk). A taky oddechové místnosti, kabinety trenérů, technické zázemí. Třeba kamerový systém umožňující snímaní utkání a do pár minut po ukončení zápasu možnost úpravy natočeného materiálu ve špičkové střižně (fa z jižní Moravy, absolutní současná špička, navíc to pracovníci firmy berou jako možnost svého dalšího růstu, čili se školou neustále spolupracují na vylepšení SW), kde si může trenér zvolit úhel záběru od lajny až po „letecký“ pohled. A třeba i vymazat hráče soupeře a ukázat jednotlivým hráčům, co na hřišti v danou chvíli dělali. Na tuto vymoženost se úžasem dívala i výprava z Chelsea. Na chodbách jsme potkali plno žáků, všichni vysmátí, ale klidní, slušně pozdravili, zastavili se na kus řeči (toho jsem si u mladých fotbalistů Baníku všiml již jednou před časem v tramvaji). Já vím, to je přece normálka, tak to má být. Ale nebývá. A taky jsme potkali jednoho v budoucnu určitě skvělého fotbalistu, který doprovázel kamaráda s poraněnou nohou. I to je fotbal, bohužel. Snad bude vše OK.

Venkovní areál je už známější, banner našeho Spolku Baník Baníku tam visí, jak jinak. Je potěšitelné, že areál je odpoledne otevřený i pro děcka ze sídliště. Ovšem do posiloven a tělocvičen mohou pochopitelně jen žáci školy a to pod vedením trenéra. Riziko zranění nebo špatných návyků je velké.

A připravují se další vylepšení areálu. Zlepšení sociálních a hygienických uzlů, vytvoření dalších míst pro sportovní vyžití, zastřešení jednoho menšího hřiště s umělkou, výstavba venkovní učebny. Vše je jen otázkou peněz a organizačních schopností. A jak znám Milana Chalupu, tak je to jen otázkou času. Teď má k tomu prostor, k „A“ týmu jako hlavní trenér zatím nepůjde :-D.

Milane díky a držím palce, určitě za všechny členy Spolku, za všechny fanoušky Baníku. A vy z nás, co máte děti nebo vnuky ve vhodném věku, máte o čem uvažovat.

BP Emil

Můžete napsat kometář, nebo vložit odkaz na své stránky.

Napsat komentář

You must be logged in to post a comment.