VZPOMÍNKA NA BUDOUCNOST (1. část)

56847976_1168931353288952_1014403925933031424_nEDIT

Přinášíme Vám stručnou trilogii s poetickým názvem, v jejímž závěru s hrdostí představíme nejnovější projekt našeho spolku. Jeho skromným cílem bude spojení dvou stěžejních pilířů, kterým se v našich aktivitách dlouhodobě věnujeme – úcta k historii a podpora mládeže.

Dnes se společně vraťme v čase do let sedmdesátých, na počátek zlaté éry Baníku Ostrava.

SK Slezská Ostrava již čtvrtstoletí nesla jméno Baník a v právě probíhajícím soutěžním ročníku 1975/1976 dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by se náš celek měl na konci sezóny radovat ze zisku historicky prvního mistrovského titulu (ostatně v uplynulém ročníku jsme hráli o záchranu). Začali jsme neslavně – porážkou v Košicích, což byla předzvěst obrazu velké části podzimu. Byť jsme se v jeho průběhu nakrátko vyšvihli na 5. místo, v půli sezóny nám patřila až 12. pozice v ligové tabulce. Spanilá jízda za titulem se tak, pod vedením trenéra Jiřího Rubáše, konala až v jarní části. V té náš tým nepředváděl fotbalovou krásu, ale „plné nasazení na jedné straně a hra na cizích hřištích přes řadu dobrých výsledků na straně druhé“, vedly k postupnému posunu směrem vzhůru (slovy trenéra). Není bez zajímavosti, že na samotném vrcholu jsme se za celý ročník ocitli jen jednou jedinkrát, tedy až po posledním kole. V tom si Baník zajistil titul na půdě Plzně, kde zvítězil 1:0.

Po skončení zápasu před stadionem vytrvale čekalo několik desítek fanoušků, kteří chtěli vzdát hold novopečeným šampiónům. A to za skandování hesel jako: „Mistři jsou ve vaně, počkáme si na ně!“ nebo obvyklého popěvku po patřičné úpravě „Kdopak vyhrál dneska – samozřejmě Slezská!“ Dalšími vavříny byli hráči zahrnuti den poté – 5. května 1976, kdy ve 4 hodiny ráno dorazili na vlakové nádraží v Ostravě – Porubě (dnešní Svinov). Historicky první titul byl, díky hráčům tehdejšího TJ Baník Ostrava, v našem držení!

Mimochodem, když už jsme u hráčů, těch v mistrovském ročníku nastoupilo 25. Šestadvacátým byl brankář Schmucker, kterého za celou sezónu mezi tyče nepustil jeden z tahounů – Michalík. Připomenout si však zaslouží každý z borců zlatého kádru, tady jsou ti z pole: Kvasnica, Vojáček, Ruš, Rygel, Radimec, Tondra, Knapp, Klement, Sionko, Slaný, Albrecht, Smetana, Vojkůvka, Foks, Kolečko, Hudeček, Lička, Šišma, Huml, Lorenc, Mochel, Zetocha, Svatonský a Mička.

Zdař Bůh!

Trenér Jiří Rubáš nad hlavami svých svěřenců po zisku titulu.EDIT56582242_325957088121711_7771468843637014528EDITRostislav Sionko se raduje z gólu do sítě Plzně ve 30. kole.EDIT

Můžete napsat kometář, nebo vložit odkaz na své stránky.

Napsat komentář

You must be logged in to post a comment.